Přemýšleli
jste někdy nad tím, jak je možné, že pohodlně řídíte svůj vůz,
venku je pětatřicetistupňové vedro a vy si užíváte příjemný
chladivý vzduch uvnitř vozu? Ten pocit všichni známe a už si
cestování bez klimatizace často ani nedokážeme představit. A
přitom tomu není tak dávno, kdy místo zavřených oken a puštěné
klimatizace se musela okna otevřít a pustilo se topení. Co
nevydržel motor, musel vydržet člověk.
Dnes je
klimatizace ve voze běžnou výbavou. Na každém ceníku či prospektu
nového vozu ji najdete mezi komfortní výbavou. Otázkou však je,
zdali by klimatizace svou povahou a funkcí neměla být zařazena
spíše mezi výbavu bezpečnostní. Ruku na srdce, není jízda v
rozpáleném autě, v prostředí plném horkého a příliš vlhkého
vzduchu spíše riskováním? Otevřená okna, vysoká prašnost a hluk,
to všechno způsobí rychlejší nástup únavy za volantem, snižuje
soustředění se na jízdu a schopnost včas zareagovat. A to
nemluvíme o tom, jak snadno se dá z dlouhé jízdy "v průvanu"
onemocnět. Své o tom vědí ti, kteří tráví za volantem velkou část
dne a měsíčně najedou tisíce kilometrů.
Uvědomělý řidič dbá
na údržbu svého vozu a ví, že mnoha nepříjemným překvapením a
poruchám se dá předcházet. Například průběžné sledování tlaku v
pneumatikách či kontrola hladiny oleje jsou pro každého motoristu
samozřejmostí. Vše se ale nedá zkontrolovat tak spolehlivě a
jednoduše, jako pouhým vytažením měrky oleje.
V případě klimatizace může být navíc špatné fungování zdraví
škodlivé. Pochopíme-li, jak některá zařízení v našem vozidle
fungují, dokážeme lépe předvídat jejich opotřebení.
Víme, že přeměny
skupenství chladiva, změny tlaku a velký teplotní rozsah (viz
odstavec 'Jak funguje klimatizace') představují pro komponenty
klimatizace velkou zátěž, která způsobuje jejich přirozené
opotřebení – korozi, pronikání vlhkosti do systému a samovolný
únik chladiva. Toho ročně uniká až 10%, aniž by byl systém jakkoli
poškozen. Vzduch proudící do prostoru pro cestující po ochlazení
kondenzuje a vytváří tak vlhké a velmi příznivé prostředí pro
mikroorganismy z ovzduší, které se v potrubí usadí, mohou se
množit, způsobují plísně, zápach a trvale zhoršují kvalitu vzduchu
ve voze. Například pro alergiky by cesta takovým vozem byla
hotovým utrpením. V takovém případě je nutné přistoupit k
dezinfekci potrubí.
Klimatizace může
být dobrý sluha i zlý pán, ale jedině preventivní prohlídka Vám
zaručí její bezpečné fungování. Odborníci proto doporučují
kontrolovat klimatizaci pravidelně v autorizovaném servisu, který
disponuje speciálním zařízením. Ačkoli určitým příznakem může být
vlhký zápach, chybnou funkci klimatizace zpravidla poznáme až
pozdě.
Jak funguje
klimatizace?
Klimatizace je
uzavřený okruh, napojený na chladící systém vozu a na ventilaci
prostoru pro cestující. V tomto okruhu koluje chladivo (R134a), u
něhož dochází ke změnám tlaku, teploty a skupenství. Kompresor (1)
chladivo v plynném stavu stlačí, čímž výrazně stoupne jeho
teplota, a pod tlakem jej žene do kondenzátoru (2). Ten bývá
umístěn před chladičem za maskou vozu, a tak se chladivo (v
plynném stavu) prouděním vzduchu přes povrch kondenzátoru ochladí
na venkovní teplotu a zkapalní. Přitom je ale pořád stlačeno a
uvolněná energie uniká do ovzduší. V kapalném stavu pak proudí
přes vysoušeč (4), který je zbavuje vlhkosti, do expanzního
ventilu (5), který řídí pokles tlaku a umožňuje rozpínání
chladiva. Poklesem tlaku se chladivo silně ochladí, odpařuje se
(tj. mění se zpět na plynné skupenství) a postupuje do výparníku
(3). Přes výparník je hnán teplý vzduch odsávaný z kabiny vozu,
který se tak zde ochlazuje a vrací zpět do kabiny. Teplo mu
odebírá chladivo, které se tak ohřívá na původní teplotu, je
odváděno zpět ke kompresoru a proces se opakuje.